Slovník je ve vývoji, proto zde najdete pouze omezený rozsah hesel. Pokud vám některé heslo schází a rádi byste, aby se tu objevilo, pošlete mi ho prosím v komentářích k této stránce.
A
alfa kanál se obvykle používá pro uchování masek, které určují míru průhlednosti obrazových bodů obrázky, ukládání výběru obrázků či přímé barvy
APPE (Adobe PDF Print Engine) je technologie, která umožňuje zpracovávat soubory PDF včetně živé průhlednosti
ArtBox (rámeček grafiky) vymezovací rámeček určující v PDF velikost grafiky na stránce. Pro tisková data se upřednostňuje použití vymezovacího rámečku čistého formátu (TrimBox).
B
barvový prostor (barevný prostor) označuje (1) režim barev, pokud není popsán podrobněji (2) úplný rozsah všech barev, které zařízení dokáže zobrazit či vytisknout, obvykle popsaný určitým ICC profilem
barvy nezávislé na zařízení barvy, jejichž barevnost je popsána takovým způsobem, že jejich věrná reprodukce při použití správy barev již nezávisí na použití konkrétního zařízení; obvyklým způsobem takového popisu barev je ICC profil připojený k datům v režimu RGB či CMYK
barvy závislé na zařízení barvy v režimu RGB, CMYK či stupních šedi, pro které jsou známy pouze jasové či tónové hodnoty barev, ale není k dispozici informace o tom, jakou skutečnou barvu data mají – např. plná hodnota červené v barvách zařízení bude na každém monitoru zářit odlišně, stejně jako 100% azurová bude při tisku různými tiskovými technikami, stroji, barvami a na různé materiály vypadat jinak; barva závislá na zařízení je tedy taková barva, jejíž „původní barvu“ lze (alespoň teoreticky) dosáhnout pouze tehdy, je-li zobrazena na původním nebo zcela shodném zařízení (pozn. aby barva byla popsána jednoznačně, musí být připojen ICC profil nebo použit jiný způsob kolorimetrického popisu barev – to je důvod, proč „CMYK“ neoznačuje žádné konkrétní barvy, zatímco např. ICC profil ISO Coated v2 (ECI) věrně zachycuje barevnost při tisku na matný nebo lesklý ofsetem v souladu s požadavky standardu ISO 12647-2/Amd 1:2007)
bigování vytlačení drážky do papíru v místě, kde má dojít k ohybu; bigování je potřebné pro papíry vyšší plošné hmotnosti (přibližně od 160 g/m² výše), kde usnadňuje následné provedení ohybu tak, aby ohyby byly přesné, ostré a nedocházelo při nich např. k polámání nebo praskání papíru; bigování se může provádět samostatně, popř. jsou drážky k vytlačení součástí výsekových forem
bitmapa obraz s bitovou hloubkou 1 bit, každý pixel hodnotou 0 nebo 1 může popsat nejvýše dvě barvy; často se používá i obecně jako označení rastrového obrázku bez ohledu na jeho bitovou hloubku – z důvodu možné nejednoznačnosti tak široké použití pojmu nedoporučuji
BleedBox (rámeček spadávky) vymezovací rámeček určující v PDF velikost stránky včetně spadávky. Při vytváření PDF se velikost spadávky nastavená v dokumentu grafického programu automaticky použije pro vytvoření rámečku spadávky, popř. se rozměr spadávky zadá při vytváření souboru PDF. Pozn. Je třeba, aby jakékoli případné tiskové značky nezasahovaly do spadávky – proto je třeba nastavit jim tzv. posun ve velikosti spadávky.
bod, point [pt] měřicí jednotka používaná v grafickém průmyslu pro stanovení velikosti písma a síly linek; pro spolehlivou reprodukci tiskem musí mít texty i linky určitou minimální velikost
bohatá černá černá barva, jejíž definice v CMYK je nastavena tak, aby kromě 100 % černé barvy (K) byla tištěna i s příměsí dalších barev; při tisku ofsetem a některými dalšími technikami se někdy používá pro větší plochy nebo velké písmo, aby byly dostatečně syté; používá se také při umístění obrázků na černém pozadí na černou plochu, aby barva okolní černé plochy odpovídala černé obrázku; použití bohaté černé v datech vyžaduje provedení trappingu, aby obrys černých objektů zůstal ostrý; pro digitální tisk se bohatá zpravidla nepoužívá – tonery jsou dostatečně syté a černá tištěná pouze černou může působit dokonce lépe, než je-li složena z více barev
C
CMYK režim barev využívající pro popis barvy tónové hodnoty azurové (C), purpurové (M), žluté (Y) a černé (K). CMYK představuje subtraktivní mísení barev, při němž se z bílého světla odečítají složky červeného, zeleného a modrého záření. Odečtením všech složek RGB barvami CMY teoreticky vznikne černá, ve skutečnosti přetisk tiskových barev CMY není zcela černý, navíc při tisku černého textu by skládání ze tří barev nebylo technologicky vhodné – při jakékoli nepřesnosti soutisku by se narušila čitelnost textu. Proto je přidána černá tisková barva K, která pomáhá snižovat i pokrytí papíru barvami, protože přetisky CMY lze do určité míry nahradit přímo černou.
CropBox vymezovací rámeček určující v PDF velikost stránky zobrazované na obrazovce prohlížeče souboru PDF. Pozn. Při zveřejňování tiskových dat online je vhodné nastavit jeho velikost tak, aby odpovídala čistému formátu, tj. aby se uživateli nezobrazovaly žádné tiskové značky, spadávky, popisky ani jiný obsah, který neuvidí uživatelé tiskoviny.
CtP je zkratka technologie computer-to-plate, přímého osvitu tiskových desek pro ofset; po vyvolání desky vznikne tisková forma, která se použije při tisku v ofsetovém tiskovém stroji
D
DeviceCMYK, DeviceRGB, DeviceGray a DeviceN jsou barvové prostory v PDF závislé na zařízení
DeviceLink speciální druh ICC profilu, ve kterém se nepoužívá převod přes nezávislý barvový prostor Lab, ale hodnoty zařízení zdroje jsou přímo spojeny s odpovídajícími nebo požadovanými hodnotami barev cíle; profily DeviceLink se používají např. pro převody z CMYK standardizovaných tiskových podmínek do CMYK konkrétního tiskového procesu v tiskárně, aby se zachovala čistota primárních barev, nebo pro převod barev RGB ve výstupu z kancelářských programů do barev CMYK, aby černá v RGB byla převedena na čistou černou K, nikoli tištěna všemi barvami CMYK. Pravděpodobně nejznámějšími profily DeviceLink se brzy stanou dva ICC profily DeviceLink od ECI pro převod mezi tiskovými daty CMYK připravenými pro tisk ofsetem na natíraný papír podle staré normy ISO 12647-2:2004/Amd.1:2007 a CMYK pro tisk podle nové normy ISO 12647-2:2013 a naopak.
dpi (dots per inch) jednotka rozlišení, která udává počet bodů na palec; měla by se používat výhradně pro rozlišení výstupních zařízení – např. tiskáren a osvitových jednotek; pro rozlišení digitálních rastrových obrázků se má používat jednotka ppi (požadavek „obrázky s rozlišením 300 dpi“ by proto správně měl být „obrázky s rozlišením 300 ppi“)
E
efektivní rozlišení (effective resolution) rozlišení obrázku se zohledněním poměru zvětšení či zmenšení v programu pro sazbu a stránkovou montáž nebo ilustrace; obrázek s rozlišením 150 ppi zmenšený na polovinu své původní velikosti v InDesignu či Quarku má efektivní rozlišení 300 ppi – protože byl obrázek použit dvakrát menší než originál, stejný počet obrazových bodů dá dohromady dvakrát vyšší rozlišení než měl obrázek původní
EPS (Encapsuled PostScript) je formát obrazových dat tzv. zapouzdřeného PostScriptu, který může obsahovat rastrové obrázky i křivkovou grafiku; formát EPS je široce přenositelný, nepodporuje průhlednost a z dnešního pohledu je zastaralý – ve všech případech jeho užití lze doporučit jeho nahrazení formátem PDF, pokud formát EPS není nezbytně nutné použít pro staré programy a systémy, které PDF nemusí podporovat
F
falcování přeložení papíru strojem; u papírů vyšší plošné hmotnosti (přibližně od 160 g/m² výše) se před skládáním obvykle provádí bigování
FOGRA39 je identifikátor výstupních podmínek ofsetového tiskového procesu v souladu s ISO 12647-2:2004/Amd 1:2007 na papír typu 1 a 2 podle této normy, tj. lesklý nebo matný natíraný papír, často označovaný jako tzv. křídový papír nebo jen „křída“. Identifikátor je pojmenován podle výzkumné instituce FOGRA, která zveřejnila celosvětově užívaná a uznávaná charakterizační data, jež tento proces popisují. FOGRA taková data připravuje a zveřejňuje pravidelně a na tyto konkrétní podmínky vyšlo číslo 39 – odtud celý název identifikátoru FOGRA39. Charakterizační data obsahují navíc písmeno „L“ (FOGRA39L), které popisuje, že jde o rozšířený soubor měřených vzorků. Z těchto dat byly vypočteny např. ICC profily ISO Coated v2 (ECI) nebo profil Adobe Coated FOGRA39 (ISO 12647-2:2004) a můžete je použít i pro výpočet vlastních ICC profilů popisujících obecně ofsetový tisk v souladu s normou. Po implementaci nového vydání normy pro ofsetový tisk – ISO 12647-2:2013 – budou nahrazeny identifikátorem a charakterizačními daty FOGRA51.
FOGRA51 je identifikátor výstupních podmínek ofsetového tiskového procesu v souladu s ISO 12647-2:2013 na papír typu 1 podle této normy, tj. lesklý nebo matný natíraný papír, často označovaný jako tzv. křídový papír nebo jen „křída“.
CH
charakterizační data textový soubor s popisem výsledku kolorimetrického měření vzorků jasových hodnot či tónových hodnot, které zařízení ve stanovených podmínkách zobrazilo nebo vytisklo; charakterizační data jsou vstupem pro výpočet ICC profilů zařízení
I
ICC profil je datový soubor, který k jasovým hodnotám v režimu RGB či tónovým hodnotám v režimu CMYK, popř. stupních šedi přiřazuje konkrétní barevnost v nezávislém barvovém prostoru Lab a obsahuje instrukce i pro převod hodnot z Lab do barev zařízení – pro ICC profily CMYK například způsob generování černého výtažku; díky ICC profilům mohou být barvy řízeny správou barev a podle potřeby přepočítány tak, aby byly co nejvěrněji zobrazeny nebo vytištěny různými zařízeními
identifikátor výstupních podmínek (output intent identificator) je povinná informace v souborech PDF/X, označující tiskové podmínky, pro které byl soubor vytvořen; uživatelé však často nemusí vědět, jaký identifikátor použít a programy někdy vyplňují toto pole automaticky, popř. i nesprávně – spolehlivější informací o tom, pro které tiskové podmínky byl soubor PDF/X vytvořen obvykle poskytuje ICC profil vložený v PDF/X jako ICC profil výstupních podmínek
ISO 12647 je mezinárodní standard popisující tiskové procesy. Jednotlivé části standardu popisují tisk ofsetem, hlubotiskem, sítotiskem, flexotiskem, ale i digitální nátisk.
K
kontextová ligatura je ligatura řešící nevyhovující obraz původních písmen nebo poskytující alternativu k původním písmenům; kontextové ligatury mohou přispět k lepší čitelnosti nebo estetičtější úpravě běžných textů
kontrola před výstupem (pre-flight) ověření stanovených parametrů tiskových dat PDF nebo dat ve zdrojových programech s použitím automatických kontrol, doplněná zpravidla o vizuální kontrolu obsahu, popř. i výtažků
křivková grafika, vektorová grafika je tvořena matematickým popisem tvarů, geometrickými útvary a křivkami, popř. přechody a mřížkami přechodů; díky tomu ji obvykle lze bez ztráty kvality zvětšovat; při zmenšování je však třeba dbát na to, aby síla tenkých tahů či velikost písma nebyly zmenšeny příliš – pak by nemuselo být možné je spolehlivě vytisknout
L
Lab, CIE LAB nezávislý barvový prostor, který slouží k popisu všech viditelných barev a používá se jako prostředník při převodech barev v systémech správy barev
ligatura (slitek) spojení dvou nebo více písmen v jeden znak, který lze používat místo původních písmen
Lozan svérázný druh urputného trpaslíka; jeden z těchto trpaslíků věří, že grafici a tiskaři mohou lépe spolupracovat, pokud budou sdílet své znalosti, potřeby i přání a budou používat standardy PDF/X a další užitečné věci – napsal kvůli tomu dvě knihy i tento web, a nevylučuje, že za tímto účelem ještě leccos nerozumného podnikne
M
M1 standardizovaný režim měření barev, při němž měření probíhá za osvětlení, které odpovídá D50 (standardu „denního světla“ užívaného v grafickém průmyslu) se stanovenou složkou UV záření tak, aby bylo možné při měření definovaným způsobem zachytit i vliv optických zjasňovacích prostředků (OBA) v papíru nebo jiných prvků
maximální ve spojení s kompresí může mít opačné významy – někdy označuje kvalitu obrazu po kompresi (Adobe) a jindy míru komprese (Quark); maximální komprese znamená minimální kvalitu
MediaBox (rámeček stránky) vymezovací rámeček určující v PDF zamýšlenou velikost stránky/média, na který bude tištěn obsah dokumentu. Pro tisková data jde tedy o velikost stránky, na kterou se kromě čistého formátu a spadávky vejdou i všechny případné značky a popisky.
minusky malá písmena abecedy (abc)
N
náklad sjednaný počet výtisků tiskoviny
nárůst tónové hodnoty (TVI) – nárůst tiskového bodu [%] vlivem tlaku a dalších vlivů dochází při tisku zpravidla ke zvýšení tónové hodnoty oproti hodnotě uložené v datech, jde o přirozenou součást tiskových procesů a s určitým nárůstem bodu se při přípravě dat musí počítat; jestliže se skutečný nárůst tiskového bodu liší od toho, který byl zahrnut v ICC profilu nebo jinak zohledněn při převodu dat do CMYK či stupňů šedi, výtisky mohou být světlejší nebo tmavší oproti očekávání a barevné výtisky nemusí mít správně vyvážené barvy – proto je důležitá standardizace přípravy dat i tisku
O
OPM (overprint mode) režim přetisku barev určuje chování nulové složky barvy CMYK při přetisku, režim OPM = 1 znamená, že 0 % kteréhokoli kanálu barvy CMYK přetiskne barvu CMYK na pozadí; při OPM = 0 hodnota 0 % složky CMYK objektu v popředí vykrojí barvu pozadí, bez ohledu na to, zda má objekt nastaven přetisk nebo ne. Některé objekty proto mohou mít nastavený přetisk a přesto vykrajovat pozadí. OPM se vztahuje pouze na křivkovou grafiku, texty a obrazové masky.
osvitová jednotka je zařízení pro osvit tiskových forem, např. tiskových desek pro ofset, popř. kopírovacích podkladů (filmů), které se pro přípravu tiskových forem používají
P
PANTONE systém přímých barev
PDF (Portable Document Format) formát souboru pro výměnu dokumentů, podporující předávání graficky bohatého obsahu. PDF má několik verzí, v nichž se postupně přidávaly různé vlastnosti. Např. verze PDF 1.3, která je základem PDF/X-1a, ještě nepodporuje průhlednost (při výstupu z grafického programu do PDF 1.3 musí být průhlednost sloučena), zatímco PDF verze 1.4 a vyšší průhlednost podporuje. Verze 1.5 zavedla např. skupiny volitelného obsahu (vrstvy). PDF verze 1.6 je základem PDF/X-4.
PDF/X jsou mezinárodní standardy pro předávání tiskových dat, vydávané od roku 2001 jako části standardu ISO 15930. V současné době se používají zejména dva standardy – PDF/X-1a:2001 bez podpory průhlednosti s daty v barvách CMYK a přímých barvách, a standard PDF/X-4, který může obsahovat průhlednost, barvy nezávislé na zařízení i vrstvy.
PostScript (PS) programovací jazyk pro popis tiskové stránky, dodnes užívaný v mnoha výstupních zařízeních a ripech. Z pohledu tiskových dat je důležité, že PostScript na rozdíl od APPE nepodporuje průhlednost, která musí být před zpracováním sloučena.
ppi jednotka rozlišení obrázků, která udává počet pixelů na palec
procesní barva (1) azurová, purpurová, žlutá nebo černá čtyřbarvotisku CMYK, někdy označována jako výtažková barva (2) barva, která je definována nebo bude vytištěna procesními barvami CMYK namísto použití přímé barvy
přetisk (overprint) příznak objektu, při kterém objekt ležící v popředí nevykrojí objekty na pozadí, takže při výsledná barva bude vytvořena kombinací barvy objektu v popředí a objektu na pozadí (pozn. přetiskovat mohou pouze objekty v barvách DeviceCMYK, které mají režim přetisku OPM 1, proto nepřetiskují např. černé, které jsou v PDF uloženy v DeviceGray, a to ani v případě, že mají příznak přetisku nastaven)
přímá barva samostatná barva, která se v tiskovém stroji vytiskne z vlastní tiskové formy, zpravidla jako doplňující barva k černé, nebo k barvám CMYK
R
rastrování označuje (1) převod původní křivkové grafiky či textu na rastrové obrázky složené z pixelů, jak se může stát např. při slučování průhlednosti (2) tvorba tiskového rastru, kdy se z původních dat vytváří obraz složený z tiskových bodů
rastrový obrázek obrázek složený z mřížky obrazových bodů (pixelů); pro uspokojivou kvalitu tisku musí mít dostatečné rozlišení, aby jednotlivé pixely nebyly na výtisku okem viditelné
reprodukovatelný rozsah tónových hodnot [%] určuje nejsvětlejší tónovou hodnotu, kterou je možné za určitých tiskových podmínek spolehlivě tisknout, a nejtmavší hodnotu, která bude ještě rozlišitelná od plného tónu barvy (100 %)
režim barev označení způsobu, jakým jsou popsány barvy a jak se z jednotlivých složek složí výsledná barva; příklady režimů barev jsou RGB, CMYK, stupně šedi nebo LAB
RGB režim barev využívající pro popis barvy jasové hodnoty červené (R), zelené (G) a modré (B). RGB představuje aditivní mísení barev, při němž skládáním složek vzniká bílé světlo. Používá se pro všechny displeje (vyzařují světlo) i ukládání obrázků z fotoaparátů a skenerů.
rozlišení (resolution) udává počet obrazových bodů na jednotku délky; jemnější rozlišení – tj. více obrazových bodů na jednotku délky – umožňuje zachytit větší míru detailů, ale od určité hranice není taková míra detailů viditelná okem a potřebná, zatímco zvyšuje datový objem obrázků; proto se požadavky na rozlišení obvykle uvádějí pro minimální vhodné rozlišení (takové, při kterém ještě nejsou obrazové body obrázku po tisku viditelné okem a tisk má přijatelnou kvalitu), doporučené rozlišení a nejvyšší dovolené rozlišení, aby datový objem nebyl příliš veliký a zpracování souboru na ripu netrvalo příliš dlouho; pro rastrové obrázky se používá zpravidla jednotka ppi (pixelů na palec), pro tisková zařízení a osvitové jednotky se používá jednotka dpi (bodů na palec)
rozsah barev (gamut) všechny barvy reprodukovatelné určitým zařízením; různá zařízení mají různý rozsah barev
S
separace je nevhodné, dříve často používané označení pro pojem výtažek
slučování průhlednosti rozložení grafiky obsahující průhlednosti tak, aby při zachování vzhledu mohla být zpracována zařízeními, které průhlednost nepodporují, např. rastrována na postscriptovém ripu a vytištěna; přestože vzhled objektu se při slučování zachová, z původních objektů vznikají zpravidla velmi složité struktury
součet tónových hodnot (TVS) někdy označovaný jako celkové pokrytí (TAC) je nejvyšší přípustné pokrytí archu barvami, je-li nejvyšší dovolené pokrytí 330 %, součty tónových hodnot všech barev v nejtmavším místě obrazu ho nesmí překročit, jinak hrozí problémy se zasycháním barev, prosvítání barev či další problémy způsobené příliš vysokým nánosem barvy na papíru
spadávka oblast kolem čistého formátu (formát oříznuté tiskoviny), do které musí přesahovat všechny prvky, které na stránce po oříznutí mají sahat až do kraje strany – např. celostránkové obrázky nebo barevné plochy či linky jdoucí až do kraje strany; přesah objektu za čistý formát umožní kompenzovat sílu papíru při skládání i nepřesnost ořezu, a tak je zajištěno, aby po dokončení nebyly na okrajích žádné nepotištěné plochy; obvyklá velikost spadávky pro běžné tiskoviny je 3–5 mm a nesmí do ní zasahovat žádné tiskové značky (pozn. pro některé tiskoviny, např. při lepení velkoformátových tisků na panely, může být požadována i mnohem větší spadávka)
standardní ligatura je ligatura řešící přečnívající tahy původních písmen nebo jejich přílišnou blízkost; standardní ligatury obvykle přispívají k lepší čitelnosti
T
tiskové podmínky jsou obvykle popsány tiskovou technikou, potiskovaným materiálem, barvami plných tónů a barvami ležící mezi nimi a barvou papíru, křivkami nárůstu tónové hodnoty a parametry tiskového rastru, popř. jiným vhodným a dostatečně jednoznačným způsobem popisu tiskového procesu; při přípravě dat jsou tiskové podmínky obvykle reprezentovány ICC profilem; pro několik běžných tiskových podmínek standardizovaných v ISO 12647 jsou ICC profily k dispozici na www.eci.org
tiskový rastr pro většinu tiskových technik může být papír buď potištěný, nebo nepotištěný barvou, a proto je nezbytný tiskový rastr – shluk tiskových bodů různé velikosti rozmístěný v pravidelné mřížce (AM rastr) nebo bodů shodné velikosti rozmístěných nepravidelně (FM rastr), popř. kombinací obou přístupů (XM rastr), který imituje původní tónové hodnoty obrázku tak, aby mohly být tištěny tiskovými barvami a při pozorování z určité vzdálenosti znovu dávaly dojem plynulých tónů; vytvořit tiskový rastr z původních dat je hlavním úkolem raster image processoru (RIP)
trapping proces, který eliminuje nepřesnosti soutisku a prosvítání nepotištěného papíru, pokud se v návrhu vedle sebe nad sebou vyskytují objekty, které nemají společné složky barev CMYK; světlejší objekt se mírně rozšíří do tmavšího a jeho obrys se přetiskne (pozn. pro černé písmo v textové velikosti a tenké linky se nepřesnost soutisku obvykle místo trappingu řeší přetiskem černé přes ostatní barvy)
TrimBox (rámeček čistého formátu, rámeček řezání) vymezovací rámeček určující v PDF velikost čistého formátu stránky, tj. velikost strany po dokončení a oříznutí tiskoviny. Při vytváření souboru PDF se vytvoří podle nastavení velikosti stránky dokumentu v grafickém programu.
V
vakát záměrně nepotištěná strana; při přípravě tiskových dat publikací je pro správné vyřazení nezbytné, aby v datech byly obsaženy i všechny záměrně prázdné strany
vektorová grafika viz křivková grafika
verzálky velká písmena abecedy (ABC)
vlasová čára (hairline) je obecné označení pro tenkou čáru (zpravidla 0,25 bodu); v jazyce PostScript se jednalo o druh čáry, která odpovídala 1 bodu výstupního zařízení – pro osvitovou jednotku s rozlišením 2540 dpi šlo o příliš tenkou čáru, kterou prakticky nebylo možné tisknout, proto se v předtiskové přípravě vlasová čára nepoužívá a každá čára by měla mít nastavenu šířku tahu číselně – v bodech (pt), přičemž musí jít nejméně o takovou hodnotu, která zajistí, že čáru bude možné zvolenou tiskovou technikou spolehlivě tisknout; např. pro ofset by podle doporučení GWG2012 mělo jít o linku s šířkou tahu nejméně 0,124 pt, je-li tištěna jednou tiskovou barvou (tj. pouze azurovou, purpurovou, žlutou, černou nebo přímou barvou), a nejméně 0,25 pt při soutisku dvou a více tiskových barev
vykrojení (knock-out) stav, při kterém objekt ležící v popředí „vykousne“ objekty na pozadí, takže je zobrazena či vytištěna pouze barva objektu v popředí
vyřazení rozmístění stran tiskoviny na tiskový arch tak, aby byly strany publikace po skládání a dokončení produktu správně seřazeny, nebo aby byl co nejlépe využit tiskový arch při tisku etiket a podobných produktů
výstupní záměr (output intent) informace v PDF/X, která určuje, pro jaké tiskové podmínky byla tisková data připravena; při přípravě tiskových dat je zpravidla reprezentován ICC profilem tiskových podmínek
výtažek je dílčí obraz, který bude tištěn jednou tiskovou barvou a jehož složením s ostatními výtažky vznikne zamýšlená barevnost tiskoviny; čtyřbarvotisk CMYK je složen ze čtyř výtažků – výtažku azurové, purpurové, žluté a černé; pokud jsou pro tisk použity přímé barvy, každá má svůj vlastní výtažek; někdy bývá výtažek označován převzatým pojmem separace
Slovník je ve vývoji, proto zde najdete pouze omezený rozsah hesel. Pokud vám některé heslo schází a rádi byste, aby se tu objevilo, pošlete mi ho prosím v komentářích k této stránce.