Archiv autora: Petr Lozan

Stephan Jaeggi na meetingu GWG v Praze

Odkládáte implementaci PDF/X-4 na neurčito? Stephan Jaeggi: Je to jen výmluva

Nezkrácená verze rozhovoru o tiskových datech s mezinárodně uznávaným expertem na PDF workflow

Stephan Jaeggi je jednou z nejvýraznějších postav ve světě standardů PDF/X. Podílí se na přípravě standardů PDF/X v ISO TC 130 i na mnoha projektech skupiny Ghent Workgroup (GWG) a iniciativy PDFX-ready. Stephan pracuje na specifikacích, nastaveních a kontrolních profilech i vynikajících návodech pro přípravu a zpracování souborů PDF/X, ale také na vývoji testů Ghent PDF Output Suite pro testování PDF/X workflow. Píše blog a newsletter pdf-aktuell.ch. Jeho konzultační společnost nedávno oslavila 25 let. O PDF/X-4 a současných workflow zpracování tiskových dat jsem s ním mluvil na meetingu GWG v Praze.

Myslíte si, že standard PDF/X-4 bude někdy stejně populární jako PDF/X-1a?

Standard PDF/X-4 je k dispozici 9 let, což je opravdu dlouho, ale dosud není všeobecně přijímán. Potíž je v tom, že když se lidé naučí používat nějaký formát, standard nebo specifikaci, přilnou k nim navždycky. Jenže co bylo dobré v době, kdy vzniklo PDF/X-1a, není dobré dnes. Aplikace se změnily. Dnes už každá používá průhlednost a starý standard PDF/X-1a už není vhodný. Cokoli PDF/X-1a nepodporuje, rozbíjí moderní workflow. Proto jsme vytvořili PDF/X-4.

Ani po devíti letech od vydání standardu však není příliš mnoho tiskáren, které by PDF/X-4 běžně přijímaly. Proč?

Pro tiskárny je těžké pochopit, co nový standard znamená. Jejich mysl uvízla někde v minulém století. Věří, že všechno musí být v CMYK, a nevidí příležitosti, které nabízí media­neutrální workflow. Ale to se změní. Inkjetové produkční stroje, které byly na poslední Drupě, mají jiné barvy než ofset a většina z nich používá více než 4 procesní barvy. Když na nich tisknete soubor připravený pro ISO Coated v2, přicházíte o velkou část jejich gamutu. A to je jeden z důvodů, proč v PDF potřebujeme obrázky v RGB.

Když všichni tisknou v rozsahu ISO Coated v2 a odpovědnost za kvalitu nechávají na tvůrcích tiskových dat, takže ti mohou s jedním souborem dojít do kterékoli tiskárny a získají stejný výsledek, pak spolu tiskárny soupeří jen cenou. Můžete tisknout líp. Pak vyhrajete.

Co je podle Vás nejvýznamnější důvod, proč by tvůrci tiskových dat a tiskárny měli přejít na PDF/X-4?

Problémy se slučováním průhlednosti a sloučenou průhledností v tiskových datech. V PDF/X-1a a PDF/X-3 mají za sloučení průhlednosti odpovědnost tvůrci tiskových dat. Jenže ti nemusí vědět, jak co nastavit, jaké nejlepší rozlišení zvolit pro výstupní zařízení. Nevědí, jaké důsledky má sloučení průhlednosti v dalším workflow, jak ho omezuje. Sloučení průhlednosti je proces těsně spojený s výstupem, proto má probíhat v tiskárně. Když dostanete soubor se špatně sloučenou průhledností, můžete mít nejdražší workflow na světě a bude Vám k ničemu. Musíte kontaktovat tvůrce dat, ten možná opraví data správně, ale možná se mu to taky nepovede, protože neví jak. Ztratíte tím den. Výtisky by pomalu měly být u zákazníka a vy ještě nemáte ani data. Všichni jsou naštvaní.

Stephan Jaeggi: Je to jen výmluva v Novinách pro grafický průmysl

Mnoho tiskáren má z průhlednosti strach. Předpokládají, že když tvůrce dat viděl výsledek sloučení průhlednosti, je vše v pořádku a nemusí se průhledností už zabývat. Jakou výhodu získají tiskárny?

Tvůrce dat většinou není zadavatel tisku. Když se v tiskárně při interpretaci složitějších dat se sloučenou průhledností něco nepovede, zadavatel obviní tiskárnu, ta to svede na designéra, a tak pořád dokola. Tiskárny by měly převzít odpovědnost. Protože převzít odpovědnost znamená získat kontrolu nad procesem a jeho výsledky. Myslím, že součástí marketingové strategie tiskáren by měla být záruka „postaráme se o to, co je potřeba. My tiskneme, my garantujeme kvalitu.“ To samé platí pro reprodukci barev. Na bedra tvůrců tiskových dat nakládáme řadu povinností, a to je špatně. Designéři toho o tisku často moc neví. Nemají tak dobré nástroje pro správu barev, neznají detailně proces zpracování dat v tiskárně a nemusí mít ani potřebné znalosti. Když dnes designér vytváří tisková data, často ještě neví, jak a kde budou tištěna.

Dnes třeba není jisté, jestli vybrat nové profily PSO Coated v3 a PSO Uncoated v3 nebo starší ISO Coated v2 a PSO Uncoated ISO12647, které zatím používá většina tiskáren.

Ano, dneska většina lidí zvolí ISO Coated v2, ale je tu pomalu nastupující PSO Coated v3. Několik následujících let se budou vyskytovat obě verze. Obecně platí, že když dnes vybíráte CMYK, nemusí se Vám podařit vybrat ten správný, za tři roky správný spíš nebude a za deset let už určitě ne. A pokud tisknete digitálně nebo na inkjetovém produkčním stroji, téměř určitě je CMYK špatná volba.

Pro tisk s velkým rozsahem barev je PDF/X-4 s obrázky v RGB nejlepší volba. Je to tak?

RGB je nezbytné. Můžete konvertovat ISO Coated v2 do jiného CMYK, ale tím nic nezískáte. Pro digitální tisk, produkční inkjet, RGB potřebujete. Protože nejsou žádné vhodnější standardy, poskytovatelé digitálního tisku simulují „špatnou“ kvalitu ofsetu, ale většina digitálních strojů, které jsem viděl, má větší gamut než ofset. Jejich majitelé mohou tisknout lépe než ofset, ale nechávají tuhle příležitost plavat. Když budete mít PDF/X-4 s obrázky v RGB, můžete pracovat s výstupním záměrem a nahradit ho za výstupní záměr odpovídající Vašemu tiskovému stroji. Zákazník by to nejspíš ocenil. Když budete tisknout lépe než dřív, nikdo si nebude stěžovat.

Pro některé tiskárny by bylo asi nejlepší mít dvě workflow a vždy se dohodnout s klientem, co právě potřebuje. Jestli chce tisknout v souladu s mezinárodním standardem, nebo tiskárně předá PDF/X-4 s obrázky v RGB a ta je vytiskne s největším barvovým rozsahem, který umí.

Není jich moc, ale tiskárny na to pomalu přicházejí. Když část nákladu nejprve vytisknete digitálně a později se další část tiskne ofsetem, je simulace ofsetu na digitálním tisku dobrá volba, aby barvy byly konzistentní. Ale když tisknete jen digitálně? Pak by se měl používat celý barvový rozsah.

Mít obrázky v RGB ale dává smysl i pro běžnou ofsetovou tiskárnu. Vyhne se situaci, kdy tvůrce dat převede všechno do nevhodného CMYK. S PDF/X-4, živou průhledností a RGB obrázky v datech tiskárna v případě potřeby může změnit výstupní záměr souboru a získat nejlepší možný výsledek na svém stroji nebo konvertovat barvy pro správný tiskový standard.

Samozřejmě! Když tiskárna dostane data už v CMYK, může pro konverzi CMYK–CMYK sice použít DeviceLink profily, ale vždycky jde o ztrátu kvality. Je to hrubá síla. Navíc už převod do CMYK na straně tvůrce dat není bez rizika: může zvolit nesprávné profily CMYK a pokazit původní RGB data. Mnoho lidí téhle oblasti vůbec nerozumí, do layoutu vkládají obrázky z různých zdrojů, předem převáděné do CMYK několika různými profily, a správu barev při tom neřeší. Někdy všem obrázkům při generování PDF/X nakonec přiřadí jiný ICC profil, který vůbec neodpovídá profilu, kterým data skutečně převáděli, a tiskárna se to ani nemusí ani dovědět. Když si tiskárna ponechá kontrolu nad převodem z RGB do CMYK a začne přijímat soubory PDF/X-4 s obrázky v RGB, mnoha problémům se vyhne. Stačí vyměnit nesprávný výstupní záměr za nový a původní data v RGB pak převede pro tisk tím nejlepším způsobem – v jedné jediné konverzi RGB–CMYK.

Na bedra tvůrců tiskových dat nakládáme řadu povinností, a to je špatně. Sloučení průhlednosti je proces těsně spojený s výstupem, proto má probíhat v tiskárně.

Pro převody barev je živá průhlednost kriticky důležitá. Data se sloučenou průhledností jsou složitá, bývá komplikovanější je zpracovávat a obrázky v nich už obvykle nejsou v RGB.

Je to tak. Kdybyste se chtěli vyhnout průhlednosti v tiskových datech a akceptovali jen soubory podle staršího standardu PDF/X-3, které mohou mít výstupní záměr CMYK i barvy v RGB a barvy nezávislé na zařízení, ale nesmí obsahovat průhlednost, o všechny výhody RGB v tiskových datech přijdete. Jakmile je na stránce průhlednost a slučujete jí při výstupu, InDesign vše konvertuje do prostoru sloučení průhlednosti, což je správně CMYK (protože chcete zachovat přinejmenším procesní černou pro text a další prvky, pozn. red.). PDF/X-3 je mrtvý standard. Nemá smysl. Navíc data se sloučenou průhledností můžou být při převodech barev problém. Část objektů je převedená na obrázky, část zůstane ve vektorech, někteří lidé řeší různé objekty odlišně, výsledkem jsou rozdílné barvy… konverze barev v datech se sloučenou průhledností je noční můra.

A proto novější specifikace v tiskových datech povolují živou průhlednost, ale definují přitom určitá pravidla, aby se zamezilo možným problémům. V čem ty problémy spočívají?

Zjednodušeně se dá říct, že pokud máte prostor sloučení průhlednosti založený na ICC profilu, nebylo podle specifikace formátu PDF vždy úplně jasné, jak se má řešit správa barev, a tak jsou některé věci ve specifikacích pro předávání tiskových dat omezeny a kontrolují se při preflightu. S takovým souborem se v praxi příliš často nepotkáte. Jenže v budoucnu se to může změnit. Proto PDF 2.0, na kterém bude založen i standard PDF/X-6, popisuje správu barev při řešení průhlednosti podrobněji než dřív. Z nějakých pěti stránek je v současné specifikaci něco přes padesát. Vývojáři nyní budou mít jednoznačný popis toho, jak kterou situaci řešit.

Je možné, že tiskárny, které PDF/X-4 dosud nepoužívají, tento standard „přeskočí“ a počkají si až na připravovaný standard PDF/X-6?

Standard PDF/X-6 ještě není vydán a nejméně tři roky nebude pro každodenní použití. Odkládání implementace PDF/X-4 je jenom výmluva. Pro většinu tiskáren by zavádění PDF/X-4 nemělo být náročné. Často už teď mají dostatečně moderní vybavení. Adobe PDF Print Engine nebo ripy Harlequin průhlednost umí. Nepotřebují další investice. Jejich workflow dokáže slučovat průhlednost lépe, než když sloučení průhlednosti nechají na tvůrcích tiskových dat. Ani pro tvůrce dat PDF/X-4 nepředstavuje větší náklady: všechny novější aplikace standard PDF/X-4 podporují. Export do PDF/X-4 je rychlejší a vytváří menší soubory. Tiskárny samozřejmě mohou ještě tři roky čekat na jiný standard PDF/X a dále trpět všechny problémy dnešních PDF/X-1a workflow, jenže nezískají žádnou výhodu.

Vaše konzultační společnost nedávno oslavila 25 let od založení. Co je podle Vás pro dobrou výměnu tiskových dat zásadní?

Dodržovat standardy. To teď znamená zvládnout PDF/X-4, čím dál tím častěji s obrázky v RGB. Největším problémem je nastavení mysli tradičních tiskařů. Tiskárny musí převzít odpovědnost za barvy i za zpracování průhlednosti, jenže řada tiskáren se těchto změn bojí. A to je špatně. Jsou to mistři svého oboru, rozumí tisku a mají znalosti. Takže jsou to oni, kdo musí garantovat kvalitu. Když tiskárny o kvalitě tisku nechají rozhodovat tvůrce dat, z nichž mnozí o tisku nic neví, nejsou v dobré pozici. Dostávají špatná data a nemohou s nimi nic moc dělat. Víte, nejlepší výsledky dnes mají tiskárny, jejichž lidé nepochází z oboru. Mají otevřenou mysl a přijímají nové věci bez problémů.

Kdybyste si mohl přát jedinou věc pro tiskový průmysl, co by to bylo?

Aby lidé začali přemýšlet o tom, co doopravdy dělají. A nevěřili tomu, že co bylo správné před 15 lety, je správné i dnes —

 

PETR LOZAN
Zkrácená verze rozhovoru byla publikována v Novinách pro grafický průmysl, 11. května 2017

GWG v Praze: ve znamení celosvětového průzkumu o PDF

S prací mezinárodní skupiny Ghent Workgroup (GWG) se setkal téměř každý, kdo se zabývá tiskovými daty. Specifikace, které GWG připravuje, se staly základem několika kontrolních profilů pro preflight v nástrojích jako je Acrobat, Pitstop nebo pdfToolbox.

Skupina GWG se schází už od roku 2002. Jejími členy jsou vývojáři a dodavatelé hardwaru a softwaru, průmyslové asociace i tiskárny a vzdělávací instituce. V současné době se členové scházejí třikrát do roka. V únoru se poprvé v historii skupiny setkali v Praze.

Stephan Jaeggi prezentuje nově připravovaný vzorek testovací sady Ghent PDF Output Suite

Během dvou a půl dne 23 účastníků z Adobe, callas sofware, EFI, Enfocus, Heidelberg, Ricoh, Océ a dalších společností projednalo například vývoj specifikace GWG a nových vzorků sady Ghent Output Suite pro testování PDF/X workflow, vznikající mezinárodní normy, vzdělávací projekty, specifikaci procesních kroků v PDF (definice laků, výseku, skládání apod.) a současný stav ISO 19593-1 a PDF 2.0. Jedním z nejaktuálnějších témat byl mezinárodní průzkum PDF workflow, do kterého se můžete zapojit i Vy na www.gwg.org/gwg-2017-pdf-survey/

† Jan Sochůrek

Blízcí a přátelé se dnes rozloučili s Janem Sochůrkem, dlouholetým prezidentem Svazu polygrafických podnikatelů.

Měl jsem tu čest s Janem alespoň občas spolupracovat. Zahájili jsme spolu přípravy překladů nejdůležitějších norem pro grafický průmysl, Jan podporoval knížky a další vzdělávací projekty, pomáhal mi šířit informace o standardech a sdílet věci, které jsem považoval za užitečné nebo důležité. A to byl jen nepatrný zlomek aktivit, kterým se ustavičně věnoval.

Byl vždycky nadšený, optimistický a připravený podpořit kterýkoli projekt, který polygrafický průmysl mohl posunout dopředu. Jeho odhodlání, vytrvalost, pracovitost a důvěra jsou pro mě velkou inspirací a vážím si toho, že jsme se mohli potkat. Děkuju.

Upřímnou soustrast jeho rodině a blízkým.

Vychází nová česká kniha o přípravě, předávání a zpracování tiskových dat – PDF/X-1a + PDF/X-4

V knížce PDF/X-1a + PDF/X-4 naleznete nová pravidla nejlepší praxe, informace o standardech PDF/X-1a i PDF/X-4, kapitoly o testování workflow zpracování tiskových dat, Enfocus PitStop Pro 13, nápady pro automatizaci nebo stručný přehled správy barev na straně tvůrce tiskových dat a ještě mnohem víc.

upoutavka_pdfxbook

Myslím, že knížka stojí za to. Ale jako spoluautor téměř určitě nejsem objektivní. Rozhodnout se musíte sami ;-) Více o knize PDF/X-1a + PDF/X-4

Standardy PDF/X-4:2010 a PDF/X-5:2010 jsou již k dispozici

Standard PDF/VT (ISO 16612-2) pro variabilní a transakční tisk se připravuje k vydání

ISO 15930-7:2010 (PDF/X-4:2010) specifikuje užití PDF verze 1.6 pro výměnu tiskových dat, při které všechny prvky musí být obsaženy v jediném souboru PDF/X-4, kromě profilu výstupních podmínek, který může být v případě PDF/X-4p umístěn externě. PDF/X-4 dovoluje užití CMYK, odstínů šedé, RGB, na zařízení nezávislých barev nebo přímých barev, podporována je průhlednost PDFvolitelný obsah (vrstvy). Výstupní podmínky souborů PDF/X-4 mohou být CMYK, RGB nebo odstíny šedé.

ISO 15930-8:2010 (PDF/X-5:2010) specifikuje tisková data ve formátu PDF, ve kterých mohou být všechny potřebné prvky obsaženy, anebo jsou jednoznačně identifikovány a uloženy externě. Podporovány jsou také vícekanálové výstupní podmínky n-colorant.

ISO 15930-7:2010 (PDF/X-4:2010) již lze zakoupit v elektronickém obchodě ISO

Druhá vydání standardů PDF/X-4 a PDF/X-5 již lze zakoupit prostřednictvím elektronického obchodu ISO

K vydání se nyní připravuje standard ISO 16612-2:2010, který definuje PDF/VT pro spolehlivou výměnu dokumentů určených pro variabilní a transakční tisk.

Standard ISO 16612-2:2010 je založen na verzi PDF 1.6, s omezeními, která na ni kladou standardy PDF/X-4 a PDF/X-5. Struktura a rozvržení dokumentu, jeho obsah a interakce grafických objektů tak mohou být popsány s využitím průhlednostina zařízení závislých i nezávislých barvových prostorů.

PDF/VT má umožnit spolehlivý transakční tisk v rozličných workflow, od produkčního digitálního tisku po hybridní tisková řešení s využitím konvenčních tiskových technik a digitálního tisku.

Standard PDF/X-4, který učinil průhlednost přirozenou součástí tiskových dat, již brzy ve druhém vydání

Standardy PDF/X-4 (ISO 15930-7:2010) a PDF/X-5 (ISO 15930-8:2010) se brzy dočkají druhého vydání. To by podle všeho mělo reagovat na připomínky, které k původním standardům vyjádřili především zástupci obalového průmyslu. Ti požadovali, aby bylo možné v nových standardech PDF/X se skupinami volitelného obsahu („vrstvami“ PDF) pracovat interaktivně a zapínat je jednotlivě podle potřeby.

Původní přístup nových standardů ke skupinám volitelného obsahu vycházel z předpokladu, že to je tvůrce tiskových dat, kdo by měl předem určit přípustné varianty (verze) zobrazení dokumentu – připravit určité sady skupin volitelného obsahu (OCCD), které bude možné aktivovat pouze jako celek.

Pokud by totiž příjemce místo celých předem připravených sad skupin volitelného obsahu mohl libovolně aktivovat jakékoli volitelné skupiny obsahu (OCG), mohl by si z jednotlivých „vrstev“ poskládat kombinace, které tvůrce tiskových dat vůbec nezamýšlel, ani by ho nenapadly. Příkladem nezamýšleného výstupu může být, pokud by příjemce dokumentu mohl zapnout a vytisknout přes sebe dvě jazykové verze textu, nebo naopak zapomněl některou z důležitých skupin aktivovat a realizoval by výstup neúplný, na kterém by některé důležité prvky chyběly.

Pokud měl některý program zobrazovat soubory PDF/X-4 s připravenými variantami obsahu v souladu s požadavky prvního vydání standardu, musel uživatelům umožnit vybírat vždy pouze z předem připravených sad vrstev, a nedovolit příjemcům souboru PDF/X-4 aktivovat volitelné skupiny obsahu (vrstvy) jednotlivě. Tento přístup respektoval také Adobe Acrobat 9.

V případě PDF/X-4:2008 nemůže uživatel aktivovat a deaktivovat jednotlivé skupiny volitelného obsahu (vrstvy), ale vybírá si z předem připravených variant — definovaných kombinací viditelných či skrytých skupin volitelného obsahu, které dohromady dávají úplné a správné verze dokumentu, jak je zamýšlel jeho tvůrce. (Adobe Acrobat 9 Pro)

PDF/X-4:2008 v Adobe Acrobatu 9 – uživatel může zvolit pouze jednu z několika připravených sad vrstev (určitý OCCD), čímž je zaručeno, že výstup představuje vždy celou a úplnou variantu – v tomto případě variantu, která ukazuje graf pro rok 1980, ale připraveny jsou ještě tři další platné varianty

V obalovém průmyslu ale příjemci tiskových dat často potřebují zobrazovat nebo realizovat jen vybrané prvky – například prohlédnout tisková data překrytá nákresem výsekové formy nebo laku. Tvůrce tiskových dat by v tom případě musel předem definovat velké množství kombinací, což se nezdá být praktické. Proto by někteří uživatelé potřebovali způsob, jak pracovat s vrstvami volněji i v tiskových datech PDF/X.

Pokud uživatel může libovolně aktivovat jakékoli skupiny volitelného obsahu dostupné v dokumentu, může z nich sestavit takovou kombinaci, kterou původní autor dokumentu nepředpokládal, a která je nežádoucí. V některých případech se ale právě taková možnost interaktivně skrývat a zobrazovat některé skupiny (vrstvy) může hodit.

V obecném PDF na obrázku výše jsou k dispozici stejné prvky jako v předchozí ukázce, ve stejných základních skupinách volitelného obsahu (OCG). Tentokrát ale nebyly vytvořeny žádné sady vrstev (OCCD) – uživatel může aktivovat jakékoli vrstvy, jejichž společné zobrazení ovšem nemusí ani trochu odpovídat představě původního tvůrce dokumentu, podobně jako jí neodpovídá roztodivný graf výše

Výše uvedený problém patří mezi ty, které byly na předchozích jednáních odborníků připravujících standardy PDF/X diskutovány. Jaké je nakonec řešení v PDF/X-4? Zatím nevím, standardy PDF/X-4 a PDF/X-5 se právě připravují k vydání. Lze však předpokládat, že nebude trvat dlouho, než budou plně k dispozici.

ISO 15930-7:2010 (PDF/X-4:2010) specifikuje užití PDF pro výměnu tiskových dat. Všechny prvky musí být obsaženy v jediném souboru PDF/X-4, kromě profilu výstupních podmínek, který může být v případě PDF/X-4p umístěn externě. PDF/X-4 dovoluje užití CMYK, odstínů šedé, RGB, na zařízení nezávislých barev nebo přímých barev, podporována je průhlednost PDF i volitelný obsah. Výstupní podmínky mohou být CMYK, RGB nebo odstíny šedé.

ISO 15930-8:2010 (PDF/X-5:2010) specifikuje tisková data ve formátu PDF, ve kterých mohou být všechny potřebné prvky obsaženy, anebo jsou jednoznačně identifikovány a uloženy externě. Podporovány jsou také vícekanálové výstupní podmínky n-colorant.

Rozpracovaný návrh testovacího archu pro ověření zpracování průhledností v souborech PDF/X-4, který bude součástí nové verze sady Altona Test Suite

Rozpracovaný návrh testovacího archu pro ověření zpracování průhledností v souborech PDF/X-4, který bude součástí nové verze sady Altona Test Suite, ukázal v listopadu 2009 na setkání expertů Printing Standard Network ve své prezentaci Karl Michael Meinecke

Mezinárodní standardy PDF/X-4 a PDF/X-5 se brzy dočkají svých druhých vydání. V blízké době by měla být uvolněna také nová verze sady Altona Test Suite. Její digitální část má nově umožnit ověřovat i zpracování průhledností v souborech PDF/X-4.

Jestliže jste dosud o PDF/X-4 přemýšleli jen jako o zajímavosti nebo o vzdálené budoucnosti, je načase začít se jím opravdu vážně zabývat a promýšlet, jaké přínosy může mít PDF/X-4 právě pro vás a vaše obchodní partnery. PDF/X-4 je příležitost, která přináší novou kvalitu do vztahů tvůrců a příjemců tiskových dat.

Skupina volitelného obsahu (OCG) nebo vrstva?

Označení „vrstva“ je pro skupiny volitelného obsahu (OCG) v PDF poměrně běžné, ale může svádět k nesprávné představě. Nezapomeňte, že se nejedná o vrstvy, které znáte z programů jako je Adobe InDesign, Photoshop nebo Illustrator, v nichž objekty vyšších vrstev vždy leží nad objekty nižších vrstev.

V PDF jde o skupiny, do nichž může určitý prvek patřit, a které lze najednou zobrazit nebo skrýt. Proto se nazývají skupiny volitelného obsahu (OCG – Optional Content Group). Nezáleží přitom na tom, jestli je objekt nahoře nebo dole v pořadí zobrazení – jednoduše se zobrazí nebo skryje společně se svou skupinou, ať už se nachází kdekoli. Může se proto stát, že v Adobe Acrobatu zobrazíte „vrstvu“, která je úplně vespod v uživatelském rozhraní, a přitom vám překryje všechny objekty, na které jste se až doposud dívali.

Mnohem obvyklejší je, že skupiny volitelného obsahu v PDF vzniknou přímo z vrstev grafických aplikací – jako když exportujete PDF s vrstvami z Adobe InDesignu – a budou proto zachovávat i zásadu, že objekty v nižší vrstvě jsou překryty objekty z vyšší vrstvy. U skupin volitelného obsahu PDF je jen potřeba myslet na to, že to tak nemusí být vždy, protože pracují na odlišném principu než známé vrstvy v grafických aplikacích.

A k čemu se užívají ty sady vrstev v prvním vydání PDF/X-4, v ISO 15930-7:2008?

Abyste vytvořili různé, ale úplné verze dokumentu – například dvě jazykové verze – budete chtít zajistit, že když je zobrazena jedna jazyková verze, nezobrazí se přes ni ještě druhá, a že naopak vždy zůstanou zobrazeny všechny vaše obrazy a různá pozadí. Tyto komplikovanější vztahy mezi jednotlivými skupinami volitelného obsahu mohou být realizovány právě prostřednictvím sad skupin volitelného obsahu (OCCD). Uživatel jimi nadefinuje ty kombinace základních skupin volitelného obsahu (vrstev), které dohromady tvoří jednotlivé zamýšlené varianty, a dávají tedy smysl jako různé verze dokumentu.

Adobe InDesign CS5 při exportu do PDF/X-4:2008 nastaví kompatibilitu PDF na verzi 1.4, která vrstvy nepodporuje. InDesign dosud nemá způsob, jak definovat smysluplné varianty dokumentu (sady vrstev – OCCD), které standard PDF/X-4:2008 požaduje.

V nejužívanějších aplikací ale možnost tvorby takových verzí zatím nenajdete – všimněte si, že InDesign CS4 i CS5 při výstupu do PDF/X-4:2008 nastaví kompatibilitu PDF na verzi 1.4, která vrstvy nepodporuje. InDesign zatím nemá způsob, jak definovat různé sady vrstev, které by tvořily jednotlivé varianty dokumentu, jaké požaduje PDF/X-4:2008. (Dobrou představu o tom, jak by takové sady mohly fungovat, nabízí fukce Kompozice vrstev v Adobe Photoshopu. Snad podobnou funkci najdeme v některé z dalších verzí InDesignu.)

callas pdfToolbox 4 – Průzkumník vrstev, který umí definovat jednotlivé verze dokumentu v souladu s PDF/X-4:2008

Prvním programem, který umožnil vytvářet varianty dokumentu v souladu s PDF/X-4:2008, byl callas pdfToolbox 4. V něm byla vytvořena i ukázka s různými verzemi grafu výše. Lidé z callas software pro sady vrstev OCCD používají srozumitelné označení – Pohledy (Views).

Uznávaná specifikace usnadňující předtiskovou přípravu a tisk podle mezinárodních standardů v novém vydání na webu BVDM

BVDM MedienStandard Druck 2010 – Technische Richtlinien für Daten, Filme, Prüfdruck und Auflagendruck

Německý spolkový svaz tisku a médií (Bundesverband Druck und Medien, BVDM) připravil nové vydání svého vynikajícího dokumentu MedienStandard Druck – specifikace požadavků na tiskové podklady, tisk a kontrolu kvality, která vytváří základ pro hladkou spolupráci zadavatelů tisku a poskytovatelů předtiskových služeb s tiskárnami i vydavateli. Dokument je k dispozici ke stažení na stránkách BVDM zatím pouze v německém jazyce – anglická verze by však měla být dostupná již během února. [2010-05-13 Dokument je k dispozici stále pouze v německém jazyce.]

Na přibližně 30 stranách A4 se specifikace zabývá rozličnými požadavky – formátem souborů, barvami, tiskovými podmínkami, pracovními postupy, ale i nástroji pro kontrolu kvality, včetně kontrolních proužků, testovací sady Altona, zkušebních obrazů i požadavků na nátisk.

MedienStandard Druck obsahuje přehled tiskových podmínek a odpovídajících ICC profilů, které společně připravily a doporučují je BVDM, ECI, FograUgra.

Z přehledu profilů pro ofsetový tisk mizí starší ICC profily ISO Uncoated (FOGRA28) a ISO Web Coated (FOGRA29), které byly nahrazeny novými.

ICC profil ISO Uncoated (FOGRA28) pro nenatíraný bílý papír – papír typu 4 podle ISO 12647-2 – byl nahrazen novým profilem PSO Uncoated ISO12647 (ECI) s identifikátorem tiskových podmínek a charakterizačními daty FOGRA47.

Profil ISO Web Coated (FOGRA29) byl nahrazen profilem PSO LWC Improved (ECI) s identifikátorem tiskových podmínek a charakterizačními daty FOGRA45. V přehledu samozřejmě nechybí ani profil PSO LWC Standard (ECI) s identifikátorem tiskových podmínek a charakterizačními daty FOGRA46.

Podrobnosti o tiskových podmínkách FOGRA45, FOGRA46 a FOGRA47 i souvisejících ICC profilech najdete ve zprávě Nové ICC profily pro tisk na nenatíraný bílý papír ofsetem a kotoučový tisk na lesklý natíraný papír.

Pro hlubotisk dokument stanovuje ICC profily PSR V2. V únoru by se měla objevit ještě aktualizace specifikace, která zohlední nové tiskové podmínky pro hlubotisk – papír SC Plus.

V dokumentu najdete například i souřadnice CIELAB základních barev, jejich přetisků a potiskovaného materiálu pro archový a kotoučový ofsetový tisk, novinový tisk ofsetem, hlubotisksítotisk či charakteristické křivky nárůstu tónové hodnoty pro ofsetový tisk podle ISO 12647-2.

Nedílnou součástí specifikace je i slovník nejdůležitějších pojmů a seznam literatury zahrnující související mezinárodní standardy a další zdroje.

Specifikace MedienStandard Druck vychází z mezinárodních standardů pro polygrafii, jako jsou ISO 12647 (standardizace tiskových procesů a digitální nátisk) nebo ISO 15930 (PDF/X). Již řadu let tento dokument představuje jeden z nejlepších zdarma dostupných praktických zdrojů pro přípravu a zpracování tiskových dat.

MedienStandard Druck také zobrazuje, jak se standardizace promítá do oblasti předtiskové přípravy, tisku a kontroly kvality, a v jednotlivých vydáních zrcadlí i změnu vztahu německé odborné veřejnosti k PDF/X-3.

Podle předběžných zpráv bude MedienStandard Druck – Media Standard Print 2010—Technical Guidelines for Data, Film, Proof and Production Print – během února ke stažení na stránkách BVDM také v angličtině.

Nové vydání mezinárodního standardu pro spektrální měření a kolorimetrické výpočty v polygrafii

ISO 13655:2009 po třinácti letech nahrazuje svého předchůdce

ISO 13655:2009 určuje metody měřeníkolorimetrické výpočty využívané v grafickém průmyslu. Standard podrobně definuje různé podmínky měření, a tak pomáhá sjednotit používané postupy a snáze vyměňovat informace pro hodnocení a porovnávání barev, které je v polygrafii velmi důležité.

Podle požadavků na zdroj osvětlení a dalších podmínek rozlišuje ISO 13655:2009 čtyři podmínky měření.

  • Podmínky M0 představují typické měření bez jakéhokoli filtru při osvětlení vzorku zdrojem světla blízkým iluminantu A. Takový zdroj osvětlení užívala a užívá řada přístrojů, a to i pro měření optické hustoty. Proto jsou podmínky M0 vhodné právě pro případy, kdy se ze spektrálního měření mimo kolorimetrických údajů zjišťují i optické hustoty.
  • Podmínky měření M1 využívají zdroj odpovídající standardnímu osvětlení D50.
  • M2 je měření bez UV (označované často jako UV-Cut), při kterém záření ve vlnových délkách pod 400 nm nesmí být významné (ať už je to zajištěno přímo charakteristikou zdroje osvětlení, nebo je záření filtrováno předtím, než dopadne na vzorek).
  • Podmínky M3 pak představují měření s polarizačními filtry, přičemž musí být splněny také podmínky M2.

Standard se zabývá také podložkami měření, geometrií měřicích přístrojůvelikostí měřené plochy, a třeba i způsobem vykazování dat.

Pro záznam dat v elektronické podobě je v ISO 13655:2009 stanoveno použití ISO 28178:2009, nového mezinárodního standardu pro výměnu dat o barvách a souvisejících datech nezbytných pro jejich interpretaci s využitím formátu XML nebo textových souborů ASCII.

Standard ISO 28178 byl vydán v březnu 2009. Standard je zaměřen na záznam spektrálních dat, kolorimetrických datoptických hustot. Pro zápis dat se využívají stanovená klíčová slova a značky. Standard dovoluje implementovat různá rozšíření, aby bylo možné doplnit data o další informace, bude-li to třeba. Přestože největší výhodou je snadná přenositelnost údajů mezi všemi systémy a programy, které standard podporují, jsou soubory podle tohoto standardu srozumitelné i člověku.

ISO 13655 jsou dále dokumentovány příslušné postupy výpočtů, jejichž prostřednictvím se ze spektrálních dat určí trichromatické složky XYZ a souřadnice v prostoru CIELAB. Standard zachycuje také výpočet odchylky barev (včetně odchylky odstínu), a v informativní příloze také výpočet odchylky barev CIE 2000. Standard obsahuje několik dalších příloh a většina z nich je informativní – podobně jako ta o odchylce barev CIE 2000. Standard poskytuje také výpočet využitelný pro konverzi hodnot při měření na bílé a černé podložce.

Standard ISO 13655:2009 je určen nejen pro měření odrazných, ale i průsvitných předloh, a dokonce také objektů, které světlo vyzařují – displejů. Pro displeje byla v návrhu standardu například určena minimální velikost měřené plochy vzorku v milimetrech spolu s minimálním počtem pixelů, které by tato plocha měla obsahovat.

Druhé vydání standardu ISO 13655 má 37 stran a můžete zakoupit prostřednictvím webových stránek ISO za 136 CHF, tedy přibližně 2 320 Kč.

Měření optických hustot podle ISO 5

ISO 13655 ale není jediný standard pro důležitá měření v polygrafii, který se dočkal významné revize. Od 20. listopadu 2009 jsou dostupná nová vydání všech částí standardu ISO 5 – Měření optických hustot – tedy standardy ISO 5-1:2009, ISO 5-2:2009, ISO 5-3:2009ISO 5-4:2009.

ISO 5-1:2009 nahrazuje předchozí vydání z roku 1984, ISO 5-2:2009 Geometrické podmínky pro měření prostupové hustoty nahrazuje vydání ISO 5-2 z roku 2001 a ISO 5-3:2009 Spektrální podmínky i ISO 5-4:2009 Geometrické podmínky pro měření odrazné hustoty nahrazují svá předchozí vydání z roku 1995.

ISO 5-4:2009, která se věnuje měření odrazové optické hustoty, nyní například obsahuje informace o použití polarizačních filtrů, zatímco předchozí vydání s nimi nepočítalo, ačkoliv především v Evropě je měření optické hustoty s polarizačními filtry velmi rozšířené.

ISO 3664:2009 Pozorovací podmínky pro posuzování obrazů

Standard ISO 3664:2009 byl vydán již v polovině dubna 2009. ISO 3664:2009 se zabývá podmínkami pro posuzování obrazů – odrazových i průhledných předloh, ale i posuzováním obrazů zobrazených na monitoru.

ISO 3664 například také definuje kritéria, podle nichž se ověřuje, že zdroj osvětlení odpovídá CIE D50. Z těchto kritérií určitě stojí za zmínku hodnocení UV záření, kterému je věnována velká pozornost kvůli optickým zjasňovačům a jejich vlivu na měření barev a srovnatelnost výsledků měření s optickým vjemem.

ISO 3664, ISO 13655 a ISO 5 nyní v souladu

Vydání aktualizovaných verzí standardů pro spektrální měření a kolorimetrické výpočty (ISO 13655), standardu pro měření optických hustot (ISO 5) i standardu pro pozorovací podmínky (ISO 3664) v roce 2009 mělo důležité cíle – odstranit nejednotnost, která aplikaci standardů ztěžovala, a současně přizpůsobit standardy požadavkům oboru. Většina standardů, které byly v této zprávě zmíněny, byla aktualizována po mnoha letech, ve kterých v polygrafii došlo k zásadním změnám.

Standardy neodpovídaly potřebám průmyslu například právě kvůli nezbytnosti vypořádat se s vlivy optických zjasňovačů. Proto bylo nutné zaměřit pozornost i na UV záření. Také měření optických hustot s polarizačními filtry získalo oporu v příslušných standardech. Existovaly i určité rozlišnosti při výpočtech souvisejících s posuzováním světelných zdrojů, které mohly vést k rozdílným výsledkům hodnocení, a které byly nyní sjednoceny (prostřednictvím standardu ISO 3664).

Nové ICC profily pro tisk na nenatíraný bílý papír ofsetem a kotoučový tisk na lesklý natíraný papír

Charakterizační data FOGRA28L a FOGRA29L končí, v červnu je vystřídala data FOGRA45 a FOGRA47

V červnu 2009 proběhla důležitá aktualizace sady ICC profilů pro ofsetový tisk. ECI Offset Profiles (2009) se sice rozrostla pouze o jediný profil, další dva nevyhovující ale byly nahrazeny novými. Současně byla uvolněna také aktualizovaná sada kontrolních proužků ECI bvdm Gray Control Strip 2009, a k dispozici jsou samozřejmě i charakterizační data FOGRA, ze kterých byly profily připraveny.

Kotoučový ofsetový tisk na LWC papíry

Kotoučový ofsetový tisk na lesklý natíraný papír LWC papír vyšší kvality – nyní popisuje ICC Profil PSO LWC Improved (ECI) a charakterizační data FOGRA45L, ze kterých byl profil vytvořen.

FOGRA45 a ICC profil PSO LWC Improved (ECI) nahrazují starší charakterizační data FOGRA28L a ICC profil ISO Web Coated, které se v praxi příliš neosvědčily. FOGRA28 byla zatížena příliš žlutým tónem papíru, který již neodpovídal papírům užívaným pro kotoučový ofsetový tisk na lesklý natíraný papír, takže řada tiskáren proto raději i pro kotoučový tisk používala jiná charakterizační data a ICC profily. Nová charakterizační data FOGRA45 lépe odrážejí současnou kvalitu tiskového papíru typu 3 – s barvou nepotištěného potiskovaného materiálu CIELAB 95; 0; –2.

Při tiskových testech, které tvorbě charakterizačních dat a profilů předcházely, se ukázalo, že tisk na dnes užívané LWC papíry se natolik liší, že by jediný profil pro všechny LWC papíry nebyl vhodným řešením. Papíry byly proto rozděleny na dvě skupiny – vylepšené LWC a standardní LWC – a tak vznikla ještě jedna charakterizační data a jeden další ICC profil pro tisk na LWC papír. Pokud připravujete tisková data pro kotoučový ofsetový tisk na standardní LWC papír, je pro vás připraven nový ICC profil PSO LWC Standard (ECI) a charakterizační data FOGRA46.

Mnohem více se dnes užívají vylepšené LWC papíry. Proto také ECI, BVDM a FOGRA v dokumentaci k nové sadě ICC profilů ECI doporučují, aby se jako nástupce ICC profilu ISO Web Coated pro barevné konverze a nátisk obecně užíval profil PSO LWC Improved (ECI).

Předpokládá se, že profil PSO LWC Standard (ECI) se bude používat především pro digitální nátisk při simulaci kotoučového ofsetového tisku na lehce nažloutlý LWC papír.

Pro PSO LWC Improved (ECI)PSO LWC Standard (ECI) platí, že nárůst tónové hodnoty (TVI) odpovídá křivce B pro pestré barvy a křivce C pro černou – ve 40 % je TVI 16 % pro CMY a 19 % pro černou. Součet tónových hodnot byl omezen na 300 %.

Identifikátor Tiskové podmínky Nový ICC profil Nahrazuje starý ICC profil
FOGRA45 Heatsetový kotoučový ofsetový tisk na vylepšený LWC papír PSO LWC Improved (ECI) ISO Web Coated
(FOGRA28)
FOGRA46 Heatsetový kotoučový ofsetový tisk na standardní LWC papír PSO LWC Standard (ECI)
FOGRA47 Ofsetový tisk na nenatíraný bílý papír (papír typu 4 podle ISO 12647-2) PSO Uncoated ISO12647 (ECI) ISO Uncoated
(FOGRA29)

Ofsetový tisk na nenatíraný bílý papír

Ofsetový tisk na nenatíraný bílý papír (papír typu 4 podle ISO 12647-2:2004/Amd1:2007) nově popisují charakterizační data FOGRA47 a ICC profil PSO Uncoated ISO12647 (ECI). Nárůst tónové hodnoty odpovídá křivce C pro pestré barvy a křivce D pro černou – ve 40 % je TVI 19 % pro CMY a 22 % pro černou. Součet tónových hodnot byl omezen na 300 %.

V ideálním případě by cílové hodnoty stanovené standardy, hodnoty, s kterými se setkáte v charakterizačních datech, i hodnoty měřené při kontrole procesu měly být takřka identické – jako když porovnáte hodnoty procesních barev v datech FOGRA39 a odpovídající hodnoty stanovené pro tisk na matný a lesklý natíraný papír ISO 12647-2:2004/Amd1:2007. U nenatíraných bílých papírů do hry ale významně vstupují optické zjasňovače. Díky nim je obtížné barvy měřit a výsledky bez korekcí nebývají příliš uspokojivé. Podle dokumentace ECI je souřadnice b* u typického nenatíraného bílého papíru přibližně –6 nebo ještě více k modré, pokud se měří za standardních podmínek, bez UV filtru. „Namodralost“ výsledku měření nakonec vede k nátiskům, které co do simulace barvy papíru a pastelových barev nejsou vypovídající. Aby byla shoda mezi nátisky a produkčním tiskem snáze dosažitelná, charakterizační data FOGRA47 se od typických měření na nenatíraných papírech odchylují.

ECI v dokumentaci k nové sadě profilů také výrazně doporučuje, aby se nátisky pro nenatírané papíry prováděly skutečně na nenatírané papíry, protože pokud se používají polomatné nátiskové papíry – podobně jako pro nátisky simulující tisk na natíraný papír – bývá vizuální shoda nátisku a produkčního tisku neuspokojivá, i když jsou měření zcela v pořádku. Naopak nátisk na nenatíraný papír by měl přinést co nejlepší měřitelnou shodu s cílovými hodnotami i co nejlepší vizuální shodu mezi nátiskem a produkčním tiskem.

Nové ICC profily ECI a kontrolní proužky ECI bvdm Gray Control Strip 2009 včetně dokumentace jsou k dispozici ke stažení na www.eci.org. Charakterizační data Fogra najdete na www.fogra.org.

V září 2009 se k doporučení pro přechod na nové profily připojila také česká konzultační společnost GRAFIE.

Validation Print — rodící se mezinárodní standard barevně věrného tisku pro tvůrčí proces

Od revize ISO 12647-7 k přípravě standardu ISO 12647-8

Mezinárodní standard ISO 12647-7:2007 byl vydán v prosinci 2007 a hned na to byly zahájeny práce na revizi normy. Místo revize, která měla doplnit „druhou úroveň“ digitálního nátisku, však vzniká nový mezinárodní standard barevně věrného kontrolního tisku nejen pro posuzování grafických návrhů – ISO 12647-8.

Nový mezinárodní standard pro digitální kontrolní výtisk by měl sloužit pro běžné ověřování barevnosti v tvůrčí fázi – při komunikaci mezi zadavateli a tvůrci grafických návrhů a tiskových dat – designéry a grafickými studii. Příliš vysoké požadavky na barevnou věrnost (takové má například digitální nátisk) by znamenaly i vyšší náklady, které by ve fázi grafického návrhu a přípravy tiskoviny nebyly opodstatněné. Kvalitativní požadavky na digitální kontrolní výtisk proto mají být o trochu nižší než požadavky na digitální nátisk, ale stále přiměřeně vysoké na to, aby byl kontrolní výtisk pro své uživatele dostatečně důvěryhodný a umožnil ověřit barvy i další důležité prvky.

Standard ISO 12647-8 v ISO připravuje TC130 WG3 – Pracovní skupina 3 Technické komise 130 Mezinárodní organizace pro normalizaci. Již v roce 2006 při přípravách ISO 12647-7 navrhla Japonská delegace zavést tzv. Design Proofnátisk pro grafické návrhy – který měl představovat určitou variantu digitálního nátisku s méně striktními požadavky, než jsou kladeny na digitální nátisk podle ISO 12647-7. Zástupci několika národních standardizačních institucí však výrazně protestovali proti tomu, aby se pojem nátisk (proof) začal používat i pro označení výtisků, na které jsou záměrně kladeny nižší kvalitativní nároky než na skutečný nátisk. Proto ISO TC130 WG3 pro tento typ kontrolního výtisku nakonec přijala název Validation Print.

V českém jazyce odpovídající pojem pro Validation Print stanoví až případný překlad nového standardu nebo souvisejícího dokumentu. Prozatím můžeme Validation Print nazývat digitální kontrolní výtisk.

I když se původně uvažovalo o začlenění digitálního kontrolního výtisku přímo do nového vydání standardu ISO 12647-7 pro digitální nátisk, bylo později pro výraznější odlišení digitálního nátisku rozhodnuto o standardizaci digitálního kontrolního výtisku samostatně – v nové, osmé části standardu ISO 12647. Pokud se neobjeví žádné zásadní překážky, předpokládá se zatím, že standard ISO 12647-8 pro digitální kontrolní výtisk bude vydán na konci roku 2010.

Jaké mají být hlavní rozdíly mezi digitálním nátiskem a digitálním kontrolním výtiskem?

Digitální (kontraktační) nátisk
ISO 12647-7:2007

Digitální kontrolní výtisk (Validation Print)
připravován jako ISO 12647-8

  • digitální nátisk s vysokou barevnou věrností je součástí obchodní dohody mezi zadavatelem a tiskárnou
  • tisk ukazující předpokládaný vzhled, využívaný jako komunikační nástroj v průběhu návrhu tiskoviny
  • digitální kontrolní tisk představuje reprodukovatelnou kvalitu kontrolního výtisku, na kterou se lze spolehnout při posuzování návrhu tiskoviny
  • digitální nátisk ukazuje očekávaný vzhled dat, kterého má být dosaženo, pokud produkční tisk v tiskárně proběhne v souladu s tiskovými podmínkami, pro které byla tisková data připravena
  • digitální nátisk se používá na konci tvůrčího procesu v předtiskové přípravě pro ověření tiskových dat nebo kvality přípravy obrazů a dalších prvků
  • spolehlivý a barevně dostatečně věrný komunikační nástroj ve fázi návrhu, například při komunikaci mezi zadavatelem a grafickým studiem
  • používá se tam, kde by náklady i časová náročnost digitálního kontraktačního nátisku nebyly vzhledem k fázi grafického návrhu účelné, ale kde je přesto potřeba dosáhnout určité standardizované úrovně kvality pro přiměřeně jisté posouzení barev a dalších znaků tiskoviny či grafického návrhu
  • platný mezinárodní standard vydaný v roce 2007
  • připravovaný mezinárodní standard s předpokládaným vydáním v roce 2010
  • certifikaci tiskových systémů a jejich instalací však již nyní provádí podle návrhu standardu Fogra

Přestože se nedoporučuje používat Validation Print místo nátisku, pokud všechny zúčastněné strany souhlasí a jsou si vědomy rozdílů a omezení v barevné věrnosti, mohou ho použít i takovým způsobem.

Také v případě, že tisk pro zadavatele zajišťuje zprostředkovatel, a jsou-li všechny zúčastněné strany (zadavatel, zprostředkovatel tisku i tiskárna) seznámeny s rozdíly a souhlasí-li s takovým užitím digitálního kontrolního výtisku, mohou ho zcela jistě používat i jako referenční výtisk pro případ sporů, které se mezi nimi mohou při realizaci tiskoviny objevit. Další informace nejen o úloze digitálního kontrolního výtisku najdete v podrobném článku Andrease Kraushaara z institutu Fogra How about the colour reference in digital printing? / Farbverbindlichkeit im Digitaldruck?, ze kterého tento příspěvek čerpá.

Pokud je tiskovina zcela realizována digitálním tiskem, může Validation Print po dohodě stran sloužit i jako referenční tisk pro produkční digitální tisk. ISO 12647-7 i připravovaný standard ISO 12647-8 jsou „standardy jednoho výtisku“ – tedy standardy, které se požadavky kladenými na produkční tisk nezabývají. Zvýšený zájem o kvalitu digitálního tisku však úvahy o vzniku standardu pro produkční digitální tisk velmi povzbuzuje. Takový standard ale nebude snadné připravit, protože digitální tiskové techniky jsou ve srovnání s klasickými tiskovými technikami značně různorodé nejen kvůli rozličným technologiím, ale i v jejich použití pro velmi rozmanité účely. Během diskuzí proto experti došli k závěru, že by nový standard pro kvalitu tisku neměl být závislý na technologii, ale měl by naopak požadavky na kvalitu definovat nezávisle na tiskovém procesu. Tyto požadavky na kvalitu by se pak lišily podle použití tiskoviny. Nejen úvahám souvisejícím se vznikem standardu pro produkční digitální tisk se Andreas Kraushaar z institutu Fogra věnuje v poznámkách The ISO-standard for digital production printing—a comment / Die ISO Norm für den digitalen Produktionsdruck – ein Kommentar.

Fogra provádí certifikaci tiskových systémů výrobců i tiskových procesů grafických studií a dalších pracovišť, která ověřuje, zda nabízené tiskové systémy dodavatelů nebo jejich konkrétní instalace jsou schopny vytvářet výtisky v souladu s návrhem nové části standardu ISO 12647, která byla teprve na konci září 2009 registrována jako nový projekt ISO. Podrobnější informace o této i dalších certifikacích, které Fogra provádí, i o dosud certifikovaných tiskových systémech a pracovištích najdete na fogracert.fogra.org

Zdá se, že úvahy o chystaném standardu ISO 12647-8 i o standardizaci produkčního digitálního tisku experty nutí přemýšlet více i o tom, do jaké míry rodina standardů ISO 12647 odráží současné potřeby oboru i zadavatelů tisku a kam by standardizace tiskových procesů – nebo spíše kvality tisku – měla směřovat. A pokud digitální kontrolní výtisk může přinést vyšší barevnou věrnost i tam, kde jí dosud nebyla věnována dostatečná pozornost, nebo podpořit diskuzi i šíření informací o tom, jak měřit a posuzovat barevnost nebo komunikovat o barevnosti při předávání tiskových dat a zadávání tiskových zakázek, pak určitě stojí i za to vysvětlování, že digitální kontrolní výtisk není totéž co digitální nátisk.

Již dříve se řada výrobců tiskových zařízení snažila prokázat kvalitu digitálního tisku například simulací tisku ofsetového. Výrobci digitálních tiskových zařízení se o certifikaci svých digitálních tiskových systémů i o standardizaci kvality produkčního digitálního tisku velmi zajímají. Část nově nabízených tiskových zařízení a systémů bude směřovat k tomu, aby poskytovala dostatečně barevně věrné výtisky v souladu s (nyní připravovaným) mezinárodním standardem, které se tak mohou stát dostupnější.

Jak na digitální kontrolní výtisky zareagují klienti v polygrafii i mimo ni? Posílí nebo oslabí digitální kontrolní výtisk pozici digitálních nátisků, a  jak vedle sebe budou existovat? Budou grafická studia a jejich klienti novému digitálnímu kontrolnímu výtisku důvěřovat a začnou ho používat? A jak často se raději rozhodnou investovat do digitálního nátisku, zatímco stabilitu běžných výjezdů pro orientační náhledy nebudou tolik řešit? I to jsou otázky, které se postupně začínají zodpovídat. Na úplnou odpověď si ale patrně ještě několik měsíců počkáme – stejně jako na vydání standardu samotného.